Telefon:(+420) 596 242 117
Komórka:(+420) 602 583 952
E-mail:advokat@firla.cz
  • Čeština
  • Polski

Postępowanie arbitrażowe

Jak rychle získat exekuční titul bez zdlouhavého soudního řízení?

Rozhodčí řízení a výkon rozhodčích nálezů – alternativa řešení majetkových sporů

Tímto příspěvkem Vám přinášíme stručné informace o alternativě pro řešení majetkových sporů a vymáhání pohledávek s vyloučením působnosti státní justice dle zákona č. 216/1994 Sb. v platném znění o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Máme totiž zato, že zvolení této alternativy znamená zásadní urychlení a zjednodušení postupu při řešení majetkových sporů v oblasti práva obchodního, občanského či pracovního. Rozhodčí řízení doporučujeme nejen velkým společnostem, ale též živnostníkům i občanům. Toto řešení může přinést nezanedbatelnou úsporu financí i pracovního času.

  • Jsme rozhodci už od roku 1995. Členové naší advokátní kanceláře začali vykonávat funkci rozhodců mezi prvními v České republice – této činnosti se věnují již od roku 1995. Výsledkem jsou stovky rozhodnutých majetkových sporů. Je pro nás velkou poctou, že nás jako rozhodce ustanovují tak renomované a velké společnosti či instituce, jakými jsou Hypoteční banka a.s., Česká spořitelna, a.s., Agrofert Holding a.s., Mlékárna Kunín, a.s. či před svým zánikem také Česká konsolidační agentura.
  • Rozhodčí smlouva – její uzavření je podmínkou pro následné vedení rozhodčího řízení. Strany sporu vylučují možnost jeho projednání státním soudem a podrobují se projednání a rozhodnutí rozhodcem v rozhodčím řízení. Rozhodčí smlouvu je možno uzavřít buď v době, kdy mezi stranami vzniká právní vztah a kdy ještě spor mezi nimi nevznikl (např. při uzavírání kupní smlouvy). Rozhodčí smlouvu je však možné uzavřít i v době, kdy již spor mezi stranami existuje (např. pokud v termínu nebyla zaplacena kupní cena). Rozhodčí smlouva nemusí být samostatným dokumentem, ale může tvořit zvláštní odstavec či přílohu k původní smlouvě. Tato smlouva pak obsahuje ujednání o tom, že již vzniklý, konkrétní spor, bude řešit rozhodce v rozhodčím řízení.
  • Průběh řízení – v rozhodčím řízení lze řešit spory majetkové, s vyloučením sporů péče o nezletilé, sporů dědických, věci, kde se rozhoduje o osobním stavu stran (např. rozvody), spory vzniklé v souvislosti s prováděním konkurzu či v insolvenčním řízení a výkonem rozhodnutí.
    Rozhodčí řízení se zahajuje písemnou žalobou, která se doručuje v potřebném počtu vyhotovení (součet počtu žalovaných a rozhodců) rozhodci (předsedajícímu rozhodci). Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení.
    Podáním žaloby se staví promlčecí a prekluzivní lhůty.
    Rozhodčí řízení se koná v místě dohodnutém stranami, jinak v sídle rozhodce. Strany mají v řízení rovné postavení. Řízení před rozhodci je neveřejné. Dohodou je možno vyloučit ústní jednání a rozhodčí řízení se pak koná pouze na základě písemných podkladů zaslaných rozhodci stranami.
    Rozhodce nesmí být vůči kterékoliv straně sporu zaujatý, nesmí být se stranou nijak sblížen (příbuzensky, pracovně apod.).
    Rozhodci mohou vyslýchat svědky, znalce a strany, mohou provádět listinné i jiné důkazy, které slouží jako podklad pro rozhodnutí ve věci.
  • Rozhodčí nález a jeho výkon – pokud rozhodce nerozhodne usnesením jinak (např. o zastavení řízení v důsledku jeho zpětvzetí), vydá ve věci rozhodčí nález. Při rozhodování se rozhodce řídí hmotným právem pro spor rozhodným, pokud se strany předem nedohodly na rozhodování podle zásad spravedlnosti. Proti rozhodčímu nálezu není přípustný žádný opravný prostředek, pokud se strany nedohodly na možnosti přezkoumání nálezu jiným rozhodcem. Řízení před rozhodcem je tak jednoinstanční. Rozhodčí nález nabývá dnem doručení účinku pravomocnému soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný. Rozhodci jsou povinni předat rozhodčí nález do úschovy okresnímu soudu. Výkon rozhodčího nálezu provádí soud nebo soukromý exekutor na základě návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí rozhodce dle příslušných ustanovení o.s.ř. , příp. zákona o soudních exekutorech.
    Zrušit rozhodčí nález může pouze soud, a to pouze z důvodů taxativně uvedených v zákoně (např. neplatná rozhodčí smlouva).
  • Proč upřednostnit řešení sporu před rozhodcem – v tomto směru se naskýtá srovnání některých aspektů řízení před rozhodcem a před soudem.
    • Rychlost řízení. Je nade vší pochybnost, že rozhodčí řízení je mnohem rychlejší, než řízení soudní. Pokud je obchodní či jiný majetkový spor u soudů běžně vyřizován několik let, doba řešení rozhodčích žalob se počítá na měsíce nebo i týdny. V praxi rozhodování našich rozhodců je zavedena možnost žalobce vymínit si vydání rozhodčího nálezu do 1 měsíce od podání žaloby. Tento postup sice zvyšuje poplatek za řízení před rozhodcem, v mnoha případech však „expresní“ rozhodnutí poskytne žalobci neocenitelnou službu, zejména při následném vymáhání rozhodcem přiznaných nároků.
    • Neformálnost. Rozhodčí řízení je v mnoha směrech mnohem pružnější a neformálnější.
      Namátkou lze uvést příklad způsobu doručování předvolání k ústnímu jednání v návaznosti na následnou možnost či nemožnost jednat. Žalovaný, který by měl v úmyslu jednání protahovat či jinak mařit, nemá v rozhodčím řízení zdaleka tak velké pole působnosti. V mnoha případech je zde možno jednat i rozhodnout bez přítomnosti žalovaného. Rozhodčí nález lze vyhotovit bez odůvodnění.
      Dalším důkazem neformálnosti je možnost dohody o tom, že rozhodčí řízení se bude konat jen na základě písemných podkladů bez konání ústního jednání. Za této situace se strany sporu k rozhodci vůbec nemusí dostavit, rozhodce rozhoduje pouze na základě listinných podkladů, které strany rozhodci zašlou.
      Odstraňování některých nedostatků jednotlivých podání stran je rovněž podstatně jednodušší.
    • Neveřejnost. Nedohodnou-li se strany jinak, je rozhodčí řízení ze zákona neveřejné. Žádná třetí osoba se nemůže jednání účastnit. Jelikož samotný rozhodce je vázán povinností mlčenlivosti, je vyloučeno, aby o samotné existenci, průběhu i výsledku sporu byla informována veřejnost. Lze se tak úspěšně vyhnout šíření nepříjemných, často sdělovacími prostředky zkreslovaných informací navenek.
    • Nižší finanční náklady. Obecně lze říci, že rozhodčí řízení není u našich rozhodců dražší než řízení soudní.
    • Vliv stran sporu na způsob vedení řízení. Jak již bylo uvedeno výše, rozhodčí řízení je mnohem méně formální. To souvisí i s poměrně širokými možnostmi, kterými zákon vybavil strany sporu, jak ovlivnit průběh řízení před rozhodcem. O některých možnostech volby již zde byla zmínka (neveřejnost, vydání nálezu bez odůvodnění, osoba rozhodce, jejich počet – musí být vždy lichý, předsedající, vyloučení ústního jednání, vyřešení sporu do 1 měsíce).
      Strany se však mohou dohodnout i na místě konání ústního jednání, což jim může přinést mj. značnou úsporu času, lepší přístup rozhodce k důkazům (pokud např. jednání probíhá v sídle účastníka sporu) atd.
      Zákon o rozhodčím řízení zavádí dosud u nás nepřípustnou novinku – rozhodování podle zásad spravedlnosti. Pokud se strany dohodnou na tomto principu, může se rozhodce odchýlit od předpisů hmotného práva, pokud by výsledkem jejich aplikace byla nespravedlnost. Díky tomu vzniká rozhodci možnost odstraňovat některé tvrdosti zákona, které by se vztahovaly na daný případ.
    • Jednoinstančnost. Rozhodčí řízení je dle našeho zákona jednoinstanční. Proti rozhodčímu nálezu tak nelze uplatnit žádný opravný prostředek. Jako jediný způsob intervence stání justice zákon připouští zrušení rozhodčího nálezu z důvodů uvedených v zákoně. Důvodem ke zrušení rozhodčího nálezu však není okolnost, že rozhodci nesprávně aplikovali právní předpis.
      Zásada jednoinstančnosti, kterou je možno prolomit opět pouze dohodou stran, však taktéž může významně přispět k urychlení řešení sporu a znemožnění žalovanému řízení záměrně protahovat a oddalovat tak svou povinnost plnění.

JUDr. Wieslaw Firla